Znak a vlajka obce

 Znak obce Cejle:

Obec Cejle dnes tvoří dvě místní části - historicky samostatné vsi Cejle a Hutě - a tři katastrální území: Cejle, Hutě a Kostelecký Dvůr. Archivní průzkum přitom nepotvrdil existenci vlastního obecního obrazového pečetního znamení u žádné z historických lokalit. Archivní fondy, u nichž lze očekávat případné užití pečeti obce, totiž ukazují shodně pouze otisky vrchnostenských pečetí: 

V případě Cejle a Hutí, tedy vsí patřících k panství Nový Rychnov v majetku arcibiskupství pražského, se jedná o otisk arcibiskupské pečeti se znakem 23. pražského arcibiskupa, Václava Leopolda Chlumčanského z Přestavik a Chlumčan, tvořeným stříbrno-černě polceným (tj. svisle děleným) štítem s hlavou štítu (tj. vodorovným pruhem u horního okraje štítu) obashující znak pražského arcibiskupství - zlaté břevno (tj. vodorovný pruh) v černém znakovém poli. 

V případě Kosteleckého Dvora (zvaného v minulosti také Tvrzský dvůr či Vestenhof), který náležel k majetkům královského horního města Jihlavy, se jedná o otisk pečeti se znakem města Jihlavy, jež tvoří červeno-stříbrně čtvrcený štít s českým lvem v 1. a 3. poli a červeným ježkem ve zbývajících dvou polích. 

Při absenci vlastní obrazové pečeti obce Cejle a jejích katastrálních částí vychází návrh znaku především z reflexe erbovní figury rodu, který se v minulosti dle Cejle přímo psal, nebo znakových figur dalších vlastníků, k jejichž panství patřily vsi Cejle a Hutě a lokalita Vestenhof, jež - ačkoliv se sídelně váže k sousední obci Kostelec, historicky a správně náleží k obci Cejle, tj. na českou stranu historické česko-moravské zemské hranice. 

Kromě historických erbovních odkazů pak návrh znaku obsahuje také figury reflektující geografický charakter obce, nebo odkazující na místní drobné památky: kapličku se zvoničkou, jež má být zasvěcena sv. Markétě, či tzv. křížový kámen. 

Návrh znaku obce Cejle obsahuje následující znakové figury:

• Obecní (tj. z reality odvozená, avšak heraldicky adekvátně výrazně graficky stylizovaná) figura žernovu neboli mlýnského kamene je převzata z erbu Hamrů píšících se z Kostelce a také z Cejlův a sídlících na tvrzi Vestenhof (Kostelec) ve 14. století. Tato figura se zdá být heraldicky nejdůležitějším historickým motivem návrhu znaku, neboť se jedná o erbovní figuru rodiny, jejíž příslušník, Oldřich Hamr, se psal dle obce jako Oldřich Hamr z Cejlův a erbem s figurou žernovu (někdy popisovanou také jako kotouč) pečetil v roce 1365 (stejně jako témže roce a v roce následujícím jeho bratr, Mikuláš Hamr z Kostelce). Žernov může připomínat také historický cejlský mlýn na Jedlovském potoce. 
• Heroldská figura zlatého břevna připomíná dlouholetou historickou vazbu obce k biskupským panstvím Červená Řečice a Nový Rychnov. 
• Obecní figura latisnkého kříže s perlou, dole variantně zakončeného hrotem oštěpu představuje atribut sv. Markéty, které je zasvěcena rekonstruovaná cejlská kaplička se zvoničkou, a připomíná rovněž místní drobnou památku - křížový kámen. 
• Obecní figura dvojice listnatých stromů (v počtu odpovídajícím počtu místních částí obce) je symbolem geografického charakteru obce, to znamená její polohy v zalesněné krajině v okolí vrchu Čeřínek. 

Barevné řešení návrhu znaku obce:

Zelená a zlatá = barvy venkovské krajiny (stromy, lesy, louky, pole)

Zlatá = znaková tinktura pražského arcibiskupství

Stříbrná = erbovní tinktura pánů z Pacova a tedy pravděpodobně i Havla z Pacova a z Kostelce; současně historická česká zemská barva = historická česká zemská příslušnost obce

Stříbrná = heraldická reflexe barvy žernovu (mlýnského kamene). 

Vlajka obce Cejle:

Při tvorbě návrhu obecní vlajky platí, že námět nebo podoba vlajky musí korespondovat s figurálním obsahem či podobou návrhu znaku. 

 Zpracoval: Mgr. Jan Tejkal